Podobenství o nepoctivém správci. /Luk 16,1-10/
Ježíš chválí nepoctivého správce. Ten je obviněn, že s majetkem svého bohatého šéfa špatně hospodařil. Proto dostává vyhazov. Než se tak stane musí ovšem udělat inventuru.
Správce vidí, že je zle. Kariéra se hroutí. Co bude dělat? Podobné místo nesežene. Na fyzickou práci si netroufá. A žebrat? Žebrat se stydí, stejně jako bychom se styděli i my.
Přemýšlí a dostane nápad. Udělá něco pro jiné. Snad se potom, až bude na dlažbě, někdo nad ním smiluje a nechám ho u sebe dožít a nakrmí ho… Volá si postupně jednotlivé dlužníky svého pána a ptá se: Kolik jsi dlužen? Když někdo řekne: „100 věder oleje“ podá mu jeho dlužní úpis se slovy: “ Napiš nový. Napiš 50“. Jiný dluží zase 100 měr obilí. Správce mu vrací jeho záznam a řekne: „Napiš 80.“ – Zdá se, že je to opravdu špatný správce, když takto postupuje a dělá další podvody. Tímto svým jednáním jen potvrzuje, že jeho zaměstnavatel nemá proč být s jeho službami spokojený.
Možná si nad jednáním správce vzpomeneme na doby nedávno minulé, kdy se pod heslem: „Kdo nekrade, okrádá rodinu“ takové podfuky dělali ve velkém. „Ruka ruku myla“ a lidé si z toho cizího stavěli baráky, chaty a dílny a mnozí se stávali kamarády na život a na smrt. „Dar otvírá srdce“, čteme na jednom místě v bibli. Co na tom, že to byly dary , které vycházely z podvodných machinací na účet někoho jiného… Věděli jsme o tom a mlčeli jsme. Pokud jsme nebyli i my do podobného kolotoče zapojeni, tak jsme to pohoršeně odsuzovali.
Co si máme teď myslet o tomto vychytralém správci? – Asi nic pěkného. Jenomže v přečteném oddílu stojí: „Pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě“.
…„To snad ne!“, řekneme si. Že by Ježíš chválil tohoto předchůdce slovenského Jánošíka za to, že bohatým bral a chudým dával?“Může Ježíš chválit nepoctivost? – Určitě ne. A zcela jistě nás zde Písmo nenavádí k okrádání svých zaměstnavatelů. Ježíšovi jde o něco jiného. Říká zde, že „synové tohoto světa“ umějí jednat prozíravě a získávat si přátelé. Že si umějí pomáhat si navzájem a také podržet někoho v kritické situaci. Správce není vylíčen jako věřící, ale naopak, jako člověk, který si dělá zákony bez Boha, zákony své…Přesto Pán Ježíš používá tento příklad – zvláštní a zarážející – abychom si něco uvědomili. Totiž to, že nemáme sedět na tom, co nám Bůh dává, jako slepice na vajíčkách.
Často si nad Biblí připomínáme, že Bůh nám dává víc, než bychom mohli ze svých sil dosáhnout. Bůh nám dává nejen duchovní nasycení, ale pomáhá i v pozemských potřebách. Pro nás křesťany je On /Bůh v Ježíši Kristu/ tím boháčem, který dává. Otázkou je, jak budeme dary z Jeho ruky spravovat. Blíží se čas, kdy i my budeme skládat účty za svého správcovství. Jsme schopni pomoci z toho, čím vládneme, pomoci tomu, komu chybí 100 věder oleje či 100 měr mouky?
Nemusíme krást. Bohu také neukradneme nic, když někomu v nouzi ulevíme. Spíš opak je pravdou. Krademe tehdy, když zašíváme do punčoch a zakopáváme ze strachu, že bychom měli něco pustit. Tehdy okrádáme Boha o Jeho dávání skrze nás. A tehdy také okrádáme sebe o poslání, které máme v tomto životě. Tehdy špatně hospodaříme.
Někdo řekne: “Tady čtu, že i nespravedlivým majetkem /“mamonem“/ si můžete získat přátelé“. Ale já přeci nedělám žádné podvody. Můj majetek přeci není nespravedlivým mamonem!“…- Co mu odpovíme? „Čteš dobře. Ježíš bez rozlišování nazývá peníze a majetek nespravedlivým mamonem.“
Trochu s tím zápasíme… Ale klíč je v tom, co je to „spravedlnost“.
Spravedlnost je podle Písma věc jiného řádu. V Janově evangeliu stojí, že spravedlnost je v tom, že Ježíš jde k Otci /J 16,10/. To jest v tom, že Ježíš byl po ukřižování vzkříšen a usedl na Boží pravici.
Když peníze zadržujeme pro sebe, jsou vždycky nespravedlivým mamonem – a to i přes to, že jsme je vydělali prací. Kdo peníze hromadí, žije pro věci nespravedlivé a je sám nespravedlivý. – Peníze jsou nespravedlivé. Tak je to uloženo v našem textu. Spravedlnost je v tom, že Ježíš Kristus byl vzkříšen. Jediné očištění peněz se děje tím, že se stanou nástrojem v rukou Spravedlivého, který je u Boha. Proto je řečeno: „I nespravedlivým mamonem si můžete získat přátelé a až majetek pomine, budete přijati do věčných příbytků.“
Lidé tohoto světa mají zákony své. Jsou mazaní. Pojišťují se machinacemi a rozdáváním, aby si zavázali své spoluhráče a v případě krize byli přijati pod jejich ochranu.
Ale ti, kdo Boha nazývají svým Otcem, mají před očima jinou vizi, jiný cíl. Ne výměnek u kamaráda, který kradl a neprasklo to. – „Synové světla“ vědí, že zde na zemi se rozhoduje o jiných komnatách. A právě k tomu, abychom dohlédli dál než jsou jen naše prahy, vypravuje Ježíš toto podivné podobenství.Neradí, co konkrétně máme dělat. Ale říká nám, abychom byli natolik prozíraví a velkorysí, abychom přes mamon hleděli k něčemu podstatnému, k něčemu, co je trvalé – až k příbytkům, které nám připravil Kristus.
Slož účty, brzy budeš svého správcovství zbaven. A až majetek pomine, budeš přijat do příbytků věčných. Amen.